Údaje z trhu jednoznačně naznačují, že sektor secondhandového oblečení vstupuje do fáze dynamické, dlouhodobé expanze a role specializovaných logistických center v této oblasti se stává klíčovým prvkem infrastruktury módního obchodu v Evropě a faktorem, který bude velmi často rozhodovat o úspěchu či neúspěchu daného projektu. Změny v chování spotřebitelů (podle zprávy BostonConsulting Group a Vestiaire Collective), se trh s použitým oblečením a luxusním zbožím z druhé ruky stal jedním z nejrychleji rostoucích segmentů módního průmyslu a jeho hodnota má růst třikrát rychleji než trh s novými produkty, zatímco podle KMPG bude v roce 2030 až 50 % nákupů módy realizováno online).
Také tlak ze strany ekologických skupin a nové předpisy EU (Strategie EU 2030) vedou k tomu, že se bude stále častěji vyžadovat udržitelnost, opravitelnost a recyklovatelnost výrobků, stejně jako všeobecná dostupnost služeb v oblasti opětovného použití a oprav. Z provozního hlediska to znamená nutnost zavést specializované procesy pro zpracování oděvů pocházejících z re-commerce, refurbishmentu a recyklace. Módní průmysl tedy nepochybně stojí před nutností vybudovat logistické zázemí, které dokáže zajistit kvalitu, standardizaci a škálovatelnost těchto služeb, ale také fungovat v souladu se zákonem (např. recyklace a předpisy týkající se nakládání s odpady). Globální trh s použitým oblečením by měl podle prognóz vzrůst z úrovně 96 mld. USD dosažených v roce 2021 na 218 mld. USD v příštím roce. V Polsku se sice trh s re-commerce odhaduje na 5–6 mld. PLN, přičemž největší budoucí dynamika se očekává v online kanálu, avšak spotřebitelé stále častěji přesouvají své nákupní zvyklosti od modelu nákupu „nového“ k modelu „hodnotovému“, „udržitelnému“ a „obnovenému“. Tento trend je již nyní patrný ve strategiích globálních hráčů, jako jsou Zalando nebo H&M.
Je však třeba zmínit, že distribuční centra pro re-commerce se výrazně liší od tradičních skladů. Převažují v nich zóny určené pro procesy kontroly kvality, třídění, obnovy a oprav, jsou zde potřebné specializované procesní toky pro refurbishment, dopravníky a technická pracoviště, a skladování takového zboží vyžaduje flexibilní řešení, jako je chaotické skladování nebo multi-SKU skladování, protože se jedná prakticky o jedinečné a neopakovatelné SKU. Navíc z regulačního hlediska (pasport produktu, povinná transparentnost) budou společnosti muset zajistit sledovatelnost a kompletní životní cyklus zboží, což vyžaduje systémy WMS často rozšířené o moduly AI.
Polsko má díky své poloze, zkušeným pracovníkům a stávající síti velkých distribučních center v odvětví módy rozhodně potenciál stát se jedním z hlavních evropských uzlů obsluhujících evropský trh s použitým oblečením, a to jak pro specializované e-commerce platformy v této oblasti, tak i pro maloobchodní řetězce, které v předvídání tohoto trendu otevírají své značky modelům cirkulární ekonomiky. Uveďme, že podle nejnovější zprávy BCG tvoří second-hand v módních a luxusních značkách již 8 % celkového prodeje a do roku 2030 dosáhne 10 %, což naznačuje další projekty v této oblasti. V příštích letech nebudou centra second-handového e-commerce pouze doplňkem trhu, ale stanou se nedílnou součástí horizontálního dodavatelského řetězce, podobně jako před několika lety služby typu fulfillment.
Autorem článku je Damian Kołata, vedoucí obchodního oddělení, 7R Polska a Česko
